Podpořte
Novinářskou cenu

Podpořte
Novinářskou cenu

2.5.2016

Známe nominace ve všech kategoriích Novinářské ceny 2015 a vítěze Česko-slovenské ceny veřejnosti

Nadace Open Society Fund Praha zveřejnila nominace na vítěze v soutěži Novinářská cena 2015. V každé soutěžní kategorii nominovala nezávislá porota tři autorky či autory s nejlepšími přihlášenými pracemi. Slavnostní vyhlášení vítězů se uskuteční v úterý 3. května 2016 za účasti zástupců médií, porotců a dalších osobností. O prvním vítězi soutěže již také rozhodla veřejnost v online hlasování. Česko-slovenskou cenu veřejnosti za příspěvek, který měl za poslední rok největší společenský dopad, nebo zásadně přispěl k posílení práv občanů, získal Martin Veselovský z DVTV za rozhovor s Martinem Konvičkou.

V soutěži Novinářská cena 2015, kterou pořádá Nadace Open Society Fund Praha, soupeřilo 360 příspěvků z celostátních i regionálních médií. Každou žánrovou kategorii hodnotila samostatná porota složená z osobností akademické, mediální a neziskové sféry. Seznam všech nominací a jejich zdůvodnění naleznete níže.

Kvalita přihlášených prací byla letos vysoká. Porota nově zařazené Ceny za regionální žurnalistiku ocenila množství zaslaných příspěvků z regionálních médií. Do budoucna by uvítala, kdyby do soutěže své příspěvky zasílali více i autoři analytických a investigativních textů. “Chápeme, že psát takové texty je pro novináře na lokální úrovni často mnohem složitější než v metropoli, do hry více vstupují místní vztahy a osobní vazby. Negativní vliv mají také úsporná opatření vydavatelů a nízké počty redaktorů v regionálních redakcích. Tím víc je ale třeba novináře, kteří se analytické, pátrací žurnalistice i ve ztížených podmínkách věnují, oceňovat,” shrnul porotce Petr Orság, vedoucí katedry Mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. “Politické reprezentace a další orgány veřejné správy v krajích hospodaří s miliardami z veřejných zdrojů a jejich činnost i různé klientelistické praktiky musí být pod veřejnou kontrolou. Regionální zpravodajství a publicistika by se zkrátka neměla omezovat jen na běžné denní zpravodajství a místní vlastivědné a historické zajímavosti – byť i to vše k dobrým regionálním médiím nepochybně patří,” dodává Petr Orság. V letošním roce byla udělena dvě čestná uznání v kategorii Nejlepší analyticko-investigativní příspěvky psané žurnalistiky a právě v Ceně za regionální žurnalistiku.

Již třetí ročník Ceny Googlu pro mladé talenty datové žurnalistiky ukázal, že o datovou žurnalistiku je zájem nejen mezi budoucími novináři, ale napříč technickými i humanitními obory. Právě multidisciplinarita je určitým předpokladem pro vznik projektů, které jsou technicky na výši a zároveň mají nosné téma. Výherce této ceny kromě finanční odměny 10 000 Kč také získá možnost svůj projekt zrealizovat a uveřejnit za podpory zkušených datových novinářů.

Jména vítězů a vítězek budou vyhlášena na slavnostním večeru 3. května 2016 v Galerii Louvre. Vítěz každé kategorie získá cenu spojenou s odměnou 20 000 Kč. Soutěž Novinářská cena pořádá v České republice Nadace Open Society Fund Praha. Partnery soutěže je český Google, NEWTON Media a.s., Konrad-Adenauer-Stiftung, Ashoka Česká republika, Syndikát novinářů ČR a Nadácia otvorenej spoločnosti – Open Society Foundation. Podrobnosti najdete na www.novinarskacena.cz a www.novinarskacena.sk.

Nominace soutěže Novinářská cena 2015

Kategorie psané žurnalistiky „Nejlepší rozhovor“

Nominováni v abecedním pořadí jsou:

Silvie Dymáková, Marek Chaloupka: Matka autistické dcery (Pribehylidi.cz)

Nominovaný příspěvek se věnuje společensky závažnému tématu, které je upozaděno pod tíhou zahraničních témat. Autorka odkrývá postoje společnosti a fungování systémů skrze silný emotivní osobní příběh. Čtenář je vtažen do drsně vylíčeného prostředí příběhu a zažívá bídu osamělého člověka v těžké situaci

Martin Ehl: Neznáte své dějiny (Hospodářské noviny)

Nominovaný rozhovor nabízí směr uvažování o problému a pohled na aktuální problematiku v širším, než jen v českém kontextu. Autor prokazuje systematičnost orientace na zahraniční témata a jejich hlubokou znalost. Předkládá jasnější vizi k dalšímu vývoji Evropy.

Magdalena Sodomková: Marnotratní synové (Lidové noviny)

Porota u příspěvku oceňuje profesionální způsob kladení otázek. Rozhovor nabízí jiný, než jen pouze černobílý pohled na okolnosti vzniku a důsledků terorismu a narušuje stereotypy. Autorka se v textu snaží hledat příčiny, vzbuzuje diskusi, klade provokativní otázky a nenechává čtenáře chladnými.

Porota: Rudolf Burgr, novinář, odborný asistent a vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy university, Josef Jařab, profesor anglické a americké literatury na Univerzitě Palackého v Olomouci, Alena Páníková, přednášející na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, bývalá ředitelka Nadácie Otvorenej spoločnosti, Bratislava a spoluzakladatelka Novinárskej ceny na Slovensku, Arnošt Wagner, novinář, vedoucí exilového československého televizního vysílání v Kanadě

Kategorie psané žurnalistiky „Nejlepší reportáž“

Nominováni v abecedním pořadí jsou:

Tomáš Lindner: Série textů Uprchlíci 2015: Německá inspirace (RESPEKT)

Série reportáží, jež reflektuje vývoj ve vnímání uprchlické problematiky v Německu, je velmi inspirativní a podnětná pro domácí diskusi na toto téma. Porota oceňuje schopnost autora dlouhodobě sledovat obsahově i teritoriálně náročné téma a podrobně ho analyzovat.

Magdalena Sodomková: Běženci a teroristi (Týdeník Echo, Reportér magazín)

Komplexní a vyvážená reportáž nijak nezakrývá složitost problematiky migrace a odkazuje i na její negativní aspekty, aniž by je skandalizovala. Porota oceňuje také nasazení autorky v terénu a fakt, že se v textu důsledně vyvaruje předsudkům a klišé.

Kateřina Šantúrová: No 1. (Newsweek)

Porota oceňuje komplexní zpracování závažného problému, jemuž média v poslední době nevěnují takovou pozornost. Autorka nahlíží na téma, které je specifické pro Českou republiku, a přesto má mezinárodní rozměr, z různých úhlů pohledu a velmi dobře vyvažuje reportážní prvky s historickými souvislostmi.

Porota: Kateřina Březinová, amerikanistka působící na Metropolitní univerzitě Praha a Univerzitě Karlově, zakládající ředitelka Multikulturního centra Praha, Martin Hála, sinolog a orientalista, spoluzakladatel několika mediálních projektů v Asii, Rudolf Hermann, dlouholetý korespondent Neue Zürcher Zeitung pro východní a střední Evropu, Pavel Kosatík, spisovatel a scenárista

Kategorie psané žurnalistiky „Nejlepší komentář“

Nominováni v abecedním pořadí jsou:

Petr Honzejk: Základní lidské právo na nenávist (Hospodářské noviny)

Porota oceňuje velmi dobrou jazykovou a stylistickou úroveň komentářů. Příspěvky postihují základní témata aktuálně rezonující českou společností, důležitá pro fungování společnosti obecně, a to i z méně obvyklého úhlu, zvláště v případě komentáře nazvaného Uprchlická krize od pultu vietnamské večerky. Pojmenovává a postihuje nenávist rozmáhající se ve společnosti a postupné zhoršování vztahů mezi lidmi.

Josef Chuchma: Kypření bitevního pole (Lidové noviny)

Autor jasně komentuje rozštěpenost naší společnosti i vývoj ve střední Evropě, mimo jiné i na základě sociologických výzkumů. Nabízí určitou prognózu tohoto vývoje a zároveň varuje před apokalyptickým nahlížením budoucnosti. Článek dle poroty předkládá komplexní pohled, ke kterému se čtenáři budou bezpochyby vracet.  Jako zkušený autor nenabízí žádná řešení, protože ví, že by mohla být plytká.

Fatima Rahimi: Učitel, základ života! Moje oblíbená pohádka z Herátu: Pat a Mat, Ať uprchlíci vyrábějí zbraně, před kterými utíkají! (Deník Referendum)

Autentický pohled zároveň zvenku i zevnitř. Pohled zvenku se daří zprostředkovat skrze témata, která jsou blízká a srozumitelná české společnosti. Pohled na nás prostřednictvím našich vlastních symbolů, našeho referenčního rámce – z pohledu dítěte, které v české společnosti vyrostlo, zná její kulturu a zároveň zná svou původní kulturu. V laskavém vyjadřování je však přítomný i ostrý kritický prvek. Porota oceňuje velmi dobrý styl příspěvků.

Porota: Lukáš Fila, novinář, šéf vydavatelství N Press, Helena Illnerová, fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd České republiky, Hana Ripková, výkonná ředitelka Fulbrightovy komise, Jiří Schneider, ředitel Aspen Institute, bývalý 1. náměstek ministra zahraničí

Kategorie psané žurnalistiky „Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek“

Nominováni v abecedním pořadí jsou:

Robert Břešťan: Jestli si nás Rusko koupí (Reportér magazín ve spolupráci s webem HlídacíPes.org)

Porota oceňuje poctivou práci při vyhledávání a vytěžování zdrojů, schopnost získané informace vyhodnotit a dát jim nový rozměr. Autor vytvořil výbornou analytickou práci, která obsahuje množství poznatků a zároveň je čtivá. Společensky závažné téma porota oceňuje i s ohledem na spojitost se zahraničně politickou situaci poslední doby.

Jaroslav Kmenta: Haló, tady Babiš (Reportér magazín)

Porota oceňuje fakt, že se autorovi podařilo přinést důkazy o propojení politiky a byznysu v České republice v uplynulých 15 letech a osvětlit jednu kapitolu vývoje úspěšné podnikatelské kariéry. Autor dokázal zpracovat pro laika nepřehledné informace do srozumitelného textu, který odhaluje síť klientelistických vazeb.

Luděk Mádl, Petr Koděra: Korupce v českém fotbale (Aktuálně.cz)

Porota oceňuje výběr tématu a prostředí, které sice není předmětem velkého mediálního zájmu, neboť se neodehrává na celostátní úrovni, ale přesto v sobě skrývá závažné téma korupce. Autoři se tématu věnovali dlouhodobě a soustavně a projevili osobní odvahu jít do konfliktu, který jim může v budoucnosti zkomplikovat jejich práci.

Čestné uznání:

Saša Uhlová: Český lidový soud versus Norsko. A děti odebírané Čechy Čechům (Deník Referendum)

Autorka se postavila proti obecnému přístupu, který známou kauzu hodnotil z pohledu rodičů a českých úřadů, ale soustředila se plně na práva a zájem dětí. Porota oceňuje kritický přístup k mediálnímu obrazu této kauzy, nadhled autorky a schopnost vyvarovat se jednostranných hodnocení.

Porota: Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny, bývalý analytik Českého statistického úřadu, Milan Kruml, specialista vývoje a mediální analytik České televize, Zuzana Petková, zástupkyně šéfredaktora týdeníku TREND a trojnásobná držitelka slovenské Novinárské ceny, Milan Šmíd, mediální analytik a publicista, porotce novinářské soutěže Writing for CEE

Kategorie audiovizuální žurnalistiky „Nejlepší rozhovor, beseda nebo diskuse“

Nominováni v abecedním pořadí jsou:

Lukáš Dolanský: Uprchlíci v Maďarsku. Duel Samková a Kocáb (Česká televize)

Porota oceňuje, že pořad už v úvodu probíhající utečenecké krize představil dva hlavní póly české debaty o migraci. Výborné skloubení různých žurnalistických formátů. Moderátor udržel vypjatou debatu ve věcné rovině.

Vladimír Kučera, Tomáš Brzobohatý, Vítězslav Romanov: Kde domov můj (Česká televize)

Nominovaný pořad je podle poroty jedinečný komplexním způsobem zpracování – včetně kvalitní práce s archivem a výběru hostů. Porota oceňuje, že přes historický osud vzniku a různých interpretací české hymny autoři dali do širšího kontextu současný vzrůst nacionalistických nálad. Porota vyzdvihuje hloubku i šíři, do které pořad jde. V dnešní době jde o mimořádný počin.

Martin Veselovský : Konvička: Půjdu do voleb, Sobotka se nám vysmál (DVTV)

Porota oceňuje profesionální způsob vedení rozhovoru, kterým autor odhalil politické záměry a extremistické názory předsedy Bloku proti Islámu. Moderátor důsledně trval na položených dotazech a nenechal se vtáhnout do osobní roviny. Vyzdvihujeme také zvolené téma, které je klíčové pro budoucí charakter a otevřenost české společnosti a celé Evropy.

Porota: Štefan Hríb, šéfredaktor časopisu .týždeň,  Rasťo Kužel, mediální expert, výkonný ředitel MEMO 98, Milan Nič, ředitel Institutu pro středoevropskou politiku, bývalý zahraniční redaktor Rádia Svobodná Evropa, Lenka Vochocová, výzkumná a pedagogická pracovnice Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, členka skupiny PolCoRe a zakladatelka spolku Inventura

Kategorie audiovizuální žurnalistiky „Nejlepší reportáž“

Nominováni v abecedním pořadí jsou:

Vojtěch Berger: Současná migrační krize v Evropě bývá často spojovaná hlavně s Německem. Migrační vlnou je ale zasažené i sousední Rakousko (Český rozhlas)

Porota oceňuje způsob, jakým rozhlasová reportáž popisuje inspirativní a zároveň racionální přístup Rakouska k řešení migrační krize. Reportáž nepopisuje pouze stav, ale zprostředkovává i příklady konkrétních řešení v zemi, která je často vnímána jako vzor pro ČR. Celkový kladný dojem je umocněn přirozeným projevem reportéra.                    

Lukáš Landa: Nebezpečná hra na vojáky (Česká televize)          

Porota oceňuje, že reportáž zobrazuje objevné téma – fenomén, který existuje přímo před našima očima, aniž bychom o něm věděli. Dále oceňuje schopnost reportéra proniknout do polovojenské skupiny, získat si její důvěru a srozumitelně prezentovat téma veřejnosti. Reportáž měla konkrétní dopad – velitel této iniciativy vzápětí odstoupil.

David Macháček: Nepomohli chránit (Česká televize)

Příběh tragédie, které mělo a mohlo být zabráněno. Porotu zaujalo, že byl jednoduchými prostředky velmi poutavě silný příběh. Reportáž ukazuje vážné nedostatky v celém systému vydávání a odebírání zbrojních pasů.

Porota: Rob Cameron, korespondent BBC v České republice, Alexej Fulmek, spoluzakladatel deníku SME, generální ředitel vydavatelství Petit Press, Matúš Kostolný, šéfredaktor Denníku N, Dana Schmidt, bývalá dopisovatelka dánského deníku Politiken, freelance novinářka

Kategorie audiovizuální žurnalistiky „Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek“

Nominováni v abecedním pořadí jsou:

Dalibor Bártek: Ostravský Janoušek; Reklama za stamiliony a Nečistá hra (Česká televize)

Porota ocenila velmi zajímavě zpracované téma prorůstání ekonomiky a politiky, které autor dlouhodobě sledoval. Autor při zpracování reportáží využil různorodé zdroje (výpovědi odborníků, analytická data, zúčastněné strany), které vizuálně vhodně střídá, což zprostředkovává divákovi celý kontext do hloubky a přitom atraktivním způsobem. Reportáže jsou dobře graficky zpracované, autor nepracoval “od stolu”, ale zdroje získával v terénu a dobře s nimi následně pracoval.

Markéta Dobiášová: Obchod s nadějí (Česká televize)

Porota ocenila ochotu autorky věnovat se emocionálně náročnému tématu a její schopnost tuto tématiku podat věcně, takže reportáž nepůsobí ani jako klišé ani jako “citové vydírání” diváka. Výběr respondentů byl vhodný (sami nemocní, jejich rodinní příslušníci, ale i různí odborníci, kteří přinášeli názory na etiku v souvislosti s tématem). Lidský faktor je v reportáži příjemný, i přes větší počet respondentů jsou příběhy zjevné, autorka pracovala s respondenty dlouhodobě.

Lukáš Landa: (Ne)bezpečné zóny (Česká televize)

Porota ocenila dobrou stavbu narace, kdy autor vysvětlil celou problematiku na příběhu jednoho člověka, na který se nabalily další informace. Podařilo se mu zasadit lokální téma do kontextu a poukázat na důsledky pro provozovny/firmy v dotčené zóně (porota by ocenila druhý díl mapující toto téma i v podobných továrnách v ČR). Autor vizuálně zajímavě pracoval s časem a poukázal na vývoj k bezútěšnosti (fotky původního stavu vs. záběry prázdného skladu drogerie).

Porota: Alena Červenková, novinářka, bývalá moderátorka investigativního pořadu Na hraně v České televizi, Lenka Waschková Císařová, odborná asistentka na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity, Jiří Voráč, vedoucí Ústavu filmu a audiovizuální kultury Masarykovy univerzity, filmový historik, Eva Vozárová, manažerka open data projektů v Aliancii Fair-play

Kategorie online žurnalistiky „Cena za inovativní online žurnalistiku“

Nominováni v abecedním pořadí jsou:

Jan Boček, Marcel Šulek: Rusové proti Rusům: Země v nevyhlášené občanské válce (Český rozhlas)

Zdánlivě okrajové téma demografického vývoje v Rusku je zde ukázáno jako možná klíčové pro další vývoj této země, ale i Evropy. Příspěvek ukazuje, že Rusko se hroutí zevnitř a jeho rozpad může mít kritický dopad na celou Evropu. Inovativní je nejenom zpracování, ale i přístup k celému tématu. Vhodně zvolená kombinace faktů a novinářské práce přináší vzrušující čtení.                             

Kolektiv DVTV: Albertov LIVE (DVTV)  

Inovativní využití současných komunikačních technologií pro reportáž v reálném čase. Díky “tříštění” reportáže do různých komunikačních platforem si může uživatel poskládat komplexní pohled a stává se aktivním účastníkem dění.

Kolektiv zahraniční rubriky Aktuálně.cz: Jak Islámský stát změnil náš svět (Aktuálně.cz)          

Výborné grafické zpracování na základě jednoduchého příběhu o pachateli, jeho činech, nepřátelích a obětech. Příspěvek obsahuje cenné interaktivní prvky, umožňující ponořit se do hloubky tématu, pohybovat se v něm různými směry a přitom se neztratit.

Porota: Eva Čobejová, zástupkyně šéfredaktora časopisu .týždeň, bývalá reportérka deníku SME,  Jakub Fiala, tajemník a lektor Studií nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Petr Herian, zakladatel a předseda představenstva NEWTON Media, a.s., Martin Charvát, kreativní ředitel společnosti Konektor

„Nejlepší česko-slovenský kreslený vtip, komiks nebo karikatura“

Nominováni v abecedním pořadí jsou:

Miloš Gašparec: série kreseb v deníku Pravdě

Porota Miloše Gašparce oceňuje jeho originální styl a záměr.  Autor je představitelem jiného přístupu ke karikatuře, než je zvykem.

Vojtěch „Vhrsti“ Jurík: série kreseb v časopise Rodina a škola

Vojtěch Jurík má na první pohled velmi sympatický styl provedení kresby a komentování aktuálních událostí. Porota si cení především jednoduchosti jeho kreseb, která odkazuje k americkému stylu (Simpsonovi, Futurama). Vybrané kresby dobře odrážejí problémy každé generace a oživují i úžeji specializované médium, jako je časopis Rodina a škola.

Miroslav Kemel: série kreseb v deníku Právo

Autor Miroslav Kemel zachovává a představuje to nejlepší, co vzešlo z klasické československé kreslířské tradice a jeho příspěvky mají pravidelně vysokou úroveň. Porota ocenila především vyváženost tvorby.

Porota: Martin Ciel, filmový teoretik a kritik, pedagog na Katedře filmové vědy na VŠMU, SR, Helena Diesing, teoretička umění, ČR, Joachim Dvořák, zakladatel a majitel kulturní revue Labyrint, ČR, Boris Ondreička, výtvarník a kurátor, SR

Zvláštní cena: Cena Googlu pro mladé talenty datové žurnalistiky

Nominováni v abecedním pořadí jsou:

Jan Indra: Data smluv

Jan Indra přichází s nápadem věnovat se více do hloubky problematice registru smluv. Pohled na současný zkušební stav naznačuje, jak by mohl při provozu naostro od léta 2017 vypadat a jaké to potenciálně přináší problémy a výzvy. Datový pohled kombinovaný s novinářskou prací může pomoct tyto poznatky pojmenovat a celý systém posunout do smysluplnější podoby.

Jan Karásek: Jak témata hýbala mediálním světem

Porota oceňuje Jana Karáska za práci na nástroji, který umožňuje identifikovat mediální trendy. Vyzdvihuje zejména jeho technickou zdatnost při zpracování velkých souborů dat ilustrujících tok informace veřejným prostorem. Interakce se zkušenými žurnalisty by měla rozvinout diskusi o tom, jak takový nástroj co nejinteligentněji využít při analyzování práce médií – lze sledovat například přebíjení témat, různý přístup redakcí k událostem ve vztahu k počtu obětí v různých částech světa a řadu dalších otázek.

Adam Nedvěd a Tomáš Ducháček: Kontrola veřejných zakázek před ÚOHS

Porota ocenila studenty IES FSV UK Adama Nedvěda a Tomáše Ducháčka za atraktivní projekt, který má potenciál přinést svěží úhel pohledu na agendu veřejných zakázek. Jejich přístup je z odborného hlediska velmi kvalitní, tématu se už pečlivě věnovali, rozumějí mu a jsou připraveni ho nadále rozvíjet. Spojení se zkušenými datovými analytiky a novináři otevírá možnost, že se ukáží nová zjištění ohledně dynamiky fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Porota: Jan Cibulka, data žurnalista, zakládající člen sdružení Otevřená GeoInfrastruktura,  Adam Javůrek, editor centra zpravodajství Českého rozhlasu, Petr Kočí, datový novinář, spolupracovník Českého rozhlasu, Petr Koubský, analytik a publicista, Pavlína Kvapilová, moderátorka a konzultantka

 
Zvláštní cena: Cena za regionální žurnalistiku

Nominováni v abecedním pořadí jsou:

Michal Poláček: Neznámý příběh kordu generála Lafayetta (Mladá fronta DNES)

Příspěvek vyniká komplexností zpracování. Je pozoruhodné, jak autor dohledal nové informace, na nichž dovedně vystavěl příběh. Porota oceňuje, jak původně lokální téma získalo až mezikontinentální přesah.

Daniela Tauberová: Obce plánují proměnu krajiny. Vlastní půdou (Olomoucký deník)

Porota na nominovaném příspěvku oceňuje téma, které je zároveň nadčasové a aktuální. Autorka upozorňuje, jak je důležité, když se obce snaží řešit problémy s půdou a vodou samy. Článek vhodně doplňuje kvalitní infografika.

Jana Ustohalová: Historik Kovařík: Brněnský pochod byla humanitární katastrofa (Mladá fronta DNES)

Příspěvek se od ostatních odlišuje mimořádným společenským přínosem. Přináší nová fakta, včetně zcela konkrétních detailů. Zabývá se odsunem samotným i událostmi, které po něm následovaly, a poukazuje na dosud nezodpovězené otázky. Odsun brněnských Němců líčí nejen jako ojedinělý příběh, ale zasazuje ho do širších souvislostí.

Čestné uznání: 

Miloslav Lubas: Na derby! A vzbuďte notáře (Mladá fronta DNES)

Porota se rozhodla udělit čestné uznání článku “Na derby! A vzbuďte notáře”, který původně místní fandovskou historku vypráví jako silný příběh zasazený do dobového kontextu. Navíc tak činí velmi atraktivní formou.

Porota: Oľga Baková, šéfredaktorka zahraničního zpravodajství RTVS, Adam Černý, novinář, předseda Syndikátu novinářů ČR, Šárka Mikulecká, šéfredaktorka Orlického deníku, Petr Orság, vedoucí katedry Mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

 
Zvláštní cena: Cena Solution Journalism

Zdůvodnění odráží nejen oceňované kvality nominovaných textů, ale také podstatu solution journalism.

Nominováni v abecedním pořadí jsou:

Tomáš Lindner: Série textů Uprchlíci 2015: Německá inspirace (RESPEKT)

Tomáš Lindner se v sérii čtyř článků věnoval závažnému a aktuálnímu tématu, které hýbe celým kontinentem. Na rozdíl od České republiky Německo zažívá už více než rok příchod statisíců uprchlíků a před tuto výzvu je postavena celá společnost od vrcholných politiků až po obyvatele malých obcí.

Autor dokázal ve svých textech poukázat na všechny tyto roviny a zároveň nezůstal jen u popisu těžkostí a problémů, ale věnoval prostor i tomu, jaká řešení se při přijímání a integraci uprchlíků osvědčují a jak konkrétně reagují veřejné instituce i občanská společnost. Z textu si tedy čtenář odnáší nejen povědomí o problémech, ale i tom, jak je současní Němci zvládají a kde nacházejí řešení. Důležitým prvkem je i to, že se jedná o řešení přenositelná, která mohou inspirovat i domácí čtenáře.

Formát i obsah textů posiluje otevřenou veřejnou debatu, kde mají místo nejen hrozby, ale i možné cesty ke zvládání problému. Má proto potenciál měnit často jednostranně vychýlenou diskusi a zpravodajství, kde negativní a alarmistické prvky nezřídka převládají.

Důležitým prvkem na pozadí těchto textů je, že nehovoří pouze o institucích a formálních strukturách, ale poukazuje také na iniciativy běžných občanů, řadových obyvatel Německa. Ukazuje tím, že i při řešení tak velkých výzev hrají důležitou roli aktivní občané a jednotliví lidé.

Žurnalistika orientovaná na řešení (Solution Journalism) je především vysoce kvalitní novinařinou. I v tomto aspektu porota oceňuje vynikající kvalitu novinářské práce autora a podtrhuje odvahu média věnovat tomuto tématu rozsáhlý prostor čtyř navazujících textů.

Ondřej Nezbeda: Jak dobře mluvit o smrti (Lidové noviny)

I když se téma odchodu ze života týká každého z nás, mluvíme o něm z pochopitelných důvodů málo a neradi. To ale nesmí být důvodem k nezájmu o podmínky, v nichž lidé umírají, a překážkou pro to, snažit se je zlepšit.

Článek Ondřeje Nezbedy je jedním z těch, které tabu mluvení o smrti prolamují, a to navíc velmi zdařilým způsobem nejen z hlediska Solution Journalism. Autor nepopisuje jen tristní podmínky, za kterých jsou lidé nuceni umírat, či situace, v nichž jsou s blížící se smrtí konfrontováni, ale staví do popředí i ty, kteří hledají nebo dokonce praktikují cesty k tomu, jak umožnit důstojnější umírání. Ukazuje tak, že nejde jen o změnu institucionálního nastavení, ale také – či především – o změnu individuálních postojů každého z nás. Čtenář se tak mezi řádky stává adresátem výzvy k osobní proměně.

Text je navíc pozoruhodný zřetelně empatickým přístupem, vystupuje z něj přirozeně a nenásilně autorova účast na tomto tématu, byť zůstává nevyslovená. Text nese v tom nejlepším slova smyslu autorovu zkušenost, která jej však nečiní méně objektivním. Ukazuje tím, jak mimořádnou hodnotu přináší projekty, které se snaží prolomit hranice mezi soukromým a občanským sektorem, v tomto případě v rámci projektu “Rok jinak” Nadace Vodafone. Díky němu autor mohl absolvovat roční stáž v jednom ze subjektů, které rozvíjejí paliativní a hospicovou péči v České republice.

Porota oceňuje na tomto textu celou řadu klíčových prvků Solution Journalism: schopnost kvalitně novinářsky téma zpracovat, empaticky do něj vtáhnout čtenáře, popsat cesty ke zlepšení na konkrétních příkladech, ukázat přínos jednotlivých hybatelů potřebných změn a nabídnout způsob, jak k řešení může přispět každý z nás.

Daniela Tauberová: Obce plánují proměnu krajiny. Vlastní půdou (Olomoucký deník)

Text Daniely Tauberové se věnuje palčivému tématu, které bývá mimo odborné kruhy neprávem opomíjeno. Nedostatečné chápání role krajiny pro zadržování vody, špatná péče o krajinu ústící v erozi, ohrožení biodiverzity a degradace půdy jsou otázky, které zpravidla nepřitahují pozornost v čele zpravodajství, přestože mají dlouhodobý a zásadní vliv na kvalitu života, potravin, ekonomiku, bezpečnost i naši schopnost čelit důsledkům klimatických změn.

Autorka dokázala toto komplexní téma velmi srozumitelně uchopit. Text referuje o aktivním přístupu představitelů obcí, které se jakožto významní vlastníci půdy rozhodly společně koordinovat přístup ke krajině a uplatňovat principy, které jdou za běžný horizont místních debat o nakládání s půdou. Ale které také povedou k tomu, že půda nebude ztrácet svoji finanční hodnotu. Obce se zde ukázaly jako nový a skrze společnou koordinaci významný veřejný aktér, který dokázal proměnit i postoje soukromých vlastníků a zapojit je do společného řešení v obecném zájmu. Jejich přístup je univerzální, snadno přenositelný a prakticky uplatnitelný kdekoliv jinde v ČR.

Přestože se jedná o téma na první pohled lokální, potýká se s ním aktuálně nespočet obcí po celé České republice a má i svůj mezinárodní přesah. Text má potenciál přispět k proměně veřejné debaty na téma ochrany půdy a vody, aktivizovat místní hybatele změn a připravit cestu pro systémová řešení. V tomto ohledu porota navíc ocenila, že téma otevřelo regionální médium a řešení věnovalo prostor celé stránky včetně infografiky a doplňujících textů.

Porota: Robert Basch, ředitel Nadace Open Society Fund Praha,  Jeremy Druker, výkonný ředitel Transitions, o.s., Ondřej Liška, ředitel Ashoky Česká republika, Marie Němcová, provozní ředitelka Media Development Investment Fund

 
Zvláštní cena: Česko-slovenská cena veřejnosti

O vítězi této ceny rozhodla česká a slovenská veřejnost v online hlasování, které probíhalo od 15. do 24. dubna 2016 na adrese: http://hlasovani.novinarskacena.cz/. Vítězný příspěvek získal 5363 hlasů, celkem z 10 455 hlasujících.

Vítěz: Martin Veselovský: rozhovor s Martinem Konvičkou (DVTV) 

4.5.2018

Novinářské ceny Nadace OSF za rok 2017 tematicky ovládla politická investigace

Nadace OSF letos po 8. předávala Novinářské ceny za kvalitní českou žurnalistiku. Na slavnostním vyhlášení 3. května 2018 byla oceněna díla, která mají důležitý význam pro fungování a rozvoj demokratické …

Celý článek

27.4.2018

Známe nominace v soutěžních kategoriích za rok 2017

Praha, 27. dubna 2018 – Nadace Open Society Fund Praha zveřejnila nominace na vítěze v soutěži Novinářská cena 2017. V každé soutěžní kategorii nominovala nezávislá porota tři autorky či autory s …

Celý článek

4.12.2017

Začala soutěž Novinářská cena 2017

Od 1. prosince může široká veřejnost, redakce i samotní novináři nominovat nejlepší žurnalistické práce do soutěže o Novinářské ceny. Uzávěrka pro nominace je 1. února 2018. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne …

Celý článek

10.8.2017

eBook Novinářské ceny 2016 je na světě

I letos si můžete stáhnout eBook s vítěznými a nominovanými příspěvky, které ocenily poroty Novinářské ceny 2016. Stáhnout si je můžete v pdf formátu. eBook Novinářská cena 2016 Udělejte si …

Celý článek